Má pravda dlouhé nohy?
Znáte to: Kdo lže, ten krade a kdo krade je zločinec a patří za mříže. Jenže na druhé straně udávat se nemá a pak kde není žalobce, není soudce. Takže, kdo neupozorní na zločin (a může to být i méně protiprávní jednání), nedostane se dotyčný k soudu a tedy nebude potrestáno jeho zlovolné jednání. Když to řekneme tak pěkně pohromadě, může z toho vyplývat, že ta či ona doba straní zločincům. Ale má doba vliv na zločinnost? A pak - KDE ZAČÍNÁ ZLOČIN? U dítěte! To taky znáte: To dítě roste pro kriminál... Ale může za to to dítě? Ne. Za dítě je totiž zodpovědný rodič. Ale jsou i výjimky. U těch, kteří vidí a mají cit pro to, co je správné a co špatné. Pak se chovají právě opačně, než co vidí u zkažených rodičů. Tedy charakterně.
Pravda vítězí. Ale pravda často si dává na vítězství čas. Někdy dost dlouho čeká, než vyjde najevo. A pak ti, kteří drží lež, mají dost času. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se ucho utrhne a pro lež to platí podobně. Toho času, než se to ucho utrhne! Někdy už ani pamětníci nežijí. Lež má často převahu stoupenců, protože je to často pohodlnější, často i vyplývající z nevzdělanosti dotyčných a pak - lež bývá zabalena do úhledného balíčku polopravd! A ty jen ztěží každý odhalí!